Digitální podnik

Tisk

Rychlý rozvoj automatizace, výpočetní, informační a komunikační techniky spolu se zvýšenou otevřeností světových trhů a globalizací, posouvá nezbytnost inovací a technického pokroku do stále dalších výrobních oblastí.
Zkvalitnit a zároveň zrychlit veškeré práce spojené s přípravou a realizací výroby i následných služeb přes celý životní cyklus výrobku nám umožňuje digitalizace.

Základní etapy digitalizace

Po systémech konstrukčně-technologických (CAD/CAM) a následné informační integraci v oblasti podnikových plánovacích a řídících systémů (PPS, MRP, ERP), probíhá nyní digitalizace v oblasti projektování výrobní základny, která je ve své podstatě mostem mezi již digitalizovanými oblastmi přípravy výroby a informačními systémy podniku.
Oblast projektování výrobní základny je problematická především tím, že se zde střetává obrovské množství informací, které musí být vyhodnoceny a pokud možno optimalizovaným způsobem složeny do jednoho funkčního celku – výrobního systému.
V oblasti výroby se střetávají dva procesy – proces obchodního případu, tedy údaje o zakázce, veškeré nákupy subdodávek, informace skladové a logistické apod. a proces technické přípravy výroby – tedy výsledky konstrukční a technologické přípravy výroby.

Vztah mezi CAD, MPM a ERP

Hovoříme o digitální fabrice, továrně (Digital Factory, Digitalefabrik, e-Plant, e-Factory, apod.). Cílem je datově digitálně propojit všechny tři oblasti (PDM- Production Data Management) pro celý životní cyklus výrobku PLM – Produkt Lifecycle Management).
Vydefinování pojmu digitální fabrika stále probíhá. Řada autorů chápe tento pojem pouze ve vztahu k výrobě, jiní vidí digitální fabriku jako v obrázku šířeji naznačený pojem.
Spolkem německých inženýrů (VDI – Richtlinie 4499) je digitální továrna definována takto:

Digitální fabrika přestala být visionářským pojmem – v automobilovém a leteckém průmyslu se už dlouho neřeší otázka, zda zavádět nebo ne – digitální fabrika se zde stala, nebo stává realitou. Je jen otázkou času, kdy i subdodavatelé budou muset následovat.

Historie kolem digitální fabriky je krátká:
1998 – 2000:
  • navázání na CIM teorie v podmínkách vyspělé výpočetní techniky a nových možností systémů CAD/CAM a ERP, definování problémů kolem digitalizace výroby a hledání cest, expertní pokusy
2001 – 2003:
  • studie proveditelnosti, prokazování výhodnosti, pilotní projekty nejsilnějších firem automobilového a leteckého průmyslu, formování ucelenějších programových balíků
2004 – 2006:
2007 – 2009

2010 a dále

Vlivem digitalizace se výrobní proces stává mnohem provázanější. Základním provazujícím prvkem byl do 80. let minulého století člověk – dnes jsou to především hardwarové, softwarové, informační, řídící a komunikační systémy. Provazujícím prvkem se stala digitalizace a to již ve všech úrovních výrobního procesu.