Tvorba prostorového uspořádání

Zajištění výrobního procesu podniku se odvíjí od efektivního návrhu výrobní základny; tj. výrobního layoutu. Nesprávné navrhování prostorového uspořádání má za následek nepřehledné a přebytečné materiálové toky, zbytečné pohyby pracovníků, plýtvání výrobních ploch apod. V konečném důsledku způsobují zmíněné nedokonalosti zvýšené logistické náklady a tedy i zvýšené celkové výrobní náklady.
Návrh výrobní struktury, který zahrnuje především uspořádání osobních a věcných prvků výrobního procesu v daném prostoru musí zabezpečit:

• pružnou adaptaci výroby na komerční a inovační změny,
• co nejhospodárnější průběh výrobního procesu,
• přehlednost průběhu výrobního procesu,
• využití progresivních manipulačních prostředků,
• vytvoření pracovních podmínek v souladu s požadavky na bezpečnost a hygienu.

Tato problematika je obecně velmi široká a proto navazuje a splývá s dalšími oblastmi řešených v rámci digitálního podniku. Pokud ale mluvíme o prostorovém uspořádání, zabýváme se především následujícími směry:

• Analýza materiálových, personálních a informačních toků.
• Návrhy prostorového uspořádání jednotlivých výrobních pracovišť, skladů, manipulačních cest, správních ploch (kanceláří) a sociálních ploch (šatny, WC, sprchy, jídelny).
• Optimalizace velikosti výrobních a skladovacích ploch.
• Návrh dopravních cest vzhledem k personálním a manipulačním tokům.

Pokud nahlédneme hlouběji, požadavky pro zvýšení efektivity výrobního systému lze vydefinovat následovně:

• minimalizovat náklady na manipulaci s materiálem,
• zefektivnit využití veškerých prostorů,
• zefektivnit využití pracovního prostoru,
• eliminovat úzké uličky (průchody),
• usnadnit komunikaci a vzájemné působení mezi pracovníky, pracovníky a jejich nadřízenými, či mezi pracovníky a zákazníky,
• redukovat časy výrobního cyklu a doby obsluhy,
• eliminovat nadbytečné pohyby,
• usnadnit vstupy, výstupy a umístění materiálu, produktů a lidí,
• začlenit pojistné a ochranné opatření; podpora kvality produktu a servisu,
• podporovat aktivity pro řádnou údržbu,
• zřídit vizuální kontrolu nad operacemi a aktivitami,
• zařídit flexibilitu na přizpůsobení se měnícím se podmínkám.

Pro návrh výrobní základny a tím zajištění výše zmíněných požadavků, existuje celá řada metod a softwarových produktů - produktů digitálního podniku. I přesto, že většina těchto metod nabízí pouze statickou optimalizaci (na druhé straně méně náročné než dynamická simulace a většinou s dostatečně uspokojujícími výstupy), přináší projektantovi během návrhu přes metodicky strukturované plánování včasné rozpoznání veškerých rizik, vystupující ze špatného návrhu výrobního layoutu, dispozice pracovišť a s tím i související materiálové toky. Včasná eliminace těchto rizik je díky možnosti detailního pohledu (a pohledu v 3D prostředí) na výrobní systém již v počátečních fázích návrhu bez jakéhokoliv zásahu do reálné výroby.